Kdo byl o víkendu 25.6.-26.6. na Vranově, ten mi dá za pravdu, že to byla jízda. V sobotu foukalo 10 m/s a v nárazech i 18. Na tento víkend jsem si naplánovala osobní volno (vaření, úklid, praní a pod. 🙂 ). Ale volala mi Lucka Machovská, že si uděláme pěkný víkend a že bude “ prdel“. Fredy nám půjčil loď a já vyrazila za Luckou na Vranov. Strojili jsme ji za pomoci 3 lidí asi hodinu, protože to s Luckou jako kosatníci samozřejmě neumíme a co dělají kluci se stěžněm nás v podstatě nikdy nezajímalo.
V tomto luxusním větru jsme odtáhli loď po panelce až na pláž abychom ji neublížili, protože by mě Fredy zabil. Nasadíme kormidlo, zasuneme kaču a jedem. Ty krávo, maže to jak ďas. Jeden náklon a sakra kormidlo je venku. Nic, dáme ho zpět, nabranou vodu jako zdatný kosatník kýbluju a vypouštím cucklapkou. A kýbluju, a kýbluju a kýbluju, sakra to není možný kolik tý vody je…. Lucko! nemáme vzadu zavřený vypouštěcí vokýnko. Lucka hrábne a volá: “ ono tam není!“ A sakra tak já kýbluju a ty jeď na břech. Pár metrů u břehu vyndám kaču a Lucka i kormidlo, aby se mu nic nestalo. Všechno moc brzy… Vítr nás odnáší směr kajutovky a nakonec nás i otočí na bok. Nemáme kaču, kormidlo, neoprénky a nějaké drobnosti co plavou okolo. Držím loď aby nebouchala do kajutovky a někdo nás zachrání vložením kači a obrácením lodě. Piju druhý litr vranovské vody a kašlu… Lucka táhne loď na břeh kde už jí pomáhá Karel Vacula st. Já piju další litr vranovské a následuju je. Zalepili jsme díru v zrcadle a čekali až vítr poleví.
Zesílil. Mladej Karel s Dominikem už se koupou asi po třetí. Lucka odchází do penzionu číst další kapitolu Dívky ve vlaku. Karel smutní na břehu, protože mu nedojel kosatník a já se nabízím, že pojedu a že si to užijem. Jednu rozjížďku jsme dojeli jako 3. Svištěli jsme na zaďák ve skluzu bez spinakru a měli jsme radost jak nám to jede. Mladej Karel s Dominikem už se koupou asi po čtvrté. Jedem druhý kolo a už jsme tam taky. Máme loď na hříbek a nemůžem jí otočit. Piju další litr vranovské. Karel jel motorákem, já se zachráncem na vorcku na břeh. Byla to jízda. Ten den už poslední. Vyčerpaní, ale šťastní jsme si dali sklenku vína nebo piva a šli v 11 spát.
Druhý den se jela ještě jedna rozjížďka. Foukalo mírných 6 uzlů a Lucka si vyhrnula rukávy: “ Jdem na to!“ Dojeli jsme poslední, ale celý tři kola. Dostali jsme za odměnu cukr a odjeli domů zbití jak psi.
Byl to úžasný víkend. A já chtěla žehlit…