Ahoj vsichni,

chtel bych vas vsechny pozvat na valnou hromadu ASV CR, ktera se
uskutecni dne 27.9.2003 v Brne po skonceni sobotnich rozjizdek. Na
programu bude nasledujici:

Oficialni cast:
– schvaleni hospodareni ASV CR a rozpoctu na dalsi obdobi (Gabinka)
– volba noveho prezidenta ASV CR (Martin)
– konsolidace vyboru ASV CR (novy prezident)

Diskuze:
– vysledky poharove souteze 2003 (Jakub)
– poharove zavody a MCR 2004 (Jakub)
– mezinarodni zavody v pristim roce (Martin)
– technicke novinky hlavniho merice (Petr)
– propagace a medializace ASV (MarketaG)
– zasedani CIV

v Parizi – namety, navrzeni delegata (Martin)
– ostatni

Pokud vite, ze se v sobotu nedostavite a jste uvedeni v programu
schuze, poslete mi prosim vasi cast pisemne nejpozdeji v patek e-
mailem.

Do teto chvile se mi neozval nikdo, kdo by chtel venovat cast sveho
casu ostatnim jachtarum a vykonavat funkci prezidenta. Obracim se
proto znovu na vas vsechny, kteri jezdite na zavody, abyste to
dukladne zvazili. Ja pristi sezonu jezdit urcite nebudu, proto bych
nebyl asociaci jiz zadnym prinosem.

Pekny den a tesim se na sobotu,
ahoj Martin

Mili kamaradi, mili jachtari,

asi pred dvemi lety jsem dokoncil skolu a k memu nemilemu prekvapeni
jsem musel zacit pracovat. Z puvodnich 18 mesicu neustaleho cestovani
do Nemecka se mezitim stala prace, ktera v podobnem duchu muze
pokracovat na neurcito. Bohuzel pri tomto stylu prace a cestovani
nejsem schopen zavodit a vykonavat funkci prezidenta tak jako driv,
coz je urcite znat na asociaci jako takove, ale hlavne z takove prace
nemam dobry pocit.

Chtel bych tedy pozadat nekoho z vas, kdo by byl ochoten prevzit
prapor Vaurienu a venovat cast sveho volneho casu svym pratelum
jachtarum. Nektere remote aktivity bych mohl samozrejmne vykonavat i
nadale (webmaster, priprava Zpravodaje, komunikace se zahranicim),
ale prezidentem by mel byt nekdo, kdo jezdi na aktivne zavody a zna
vsechny aktualni problemy lodni tridy.

Zamyslete se prosim vazne nad timto sdelenim. Pokud vam neni
lhostejna budoucnost Vaurienu v Cechach, kontaktujte me prosim a ja
vam sdelim podrobnosti prezidentskych ukolu.

Na poharaku v Brne bychom mohli usporadat valnou hromadu, kde muze
probehnout volba noveho prezidenta, prinejmensim probehne demise toho
stareho.

Dekuji za pochopeni,
pekny den,
Martin

Mistrovství Slovenska se zúčastnil stejný počet lodí jako mistrovství České republiky ? 21 (z toho 8 českých). Všechny tři dny bylo předpisové počasí ? nebe bez mráčku a střední vítr, který se vždy zvedl okolo poledne a vydržel až do večera, takže jsme si ráno posádky mohly přispat.

Start první rozjížďky byl naplánovaný v pátek v 11:30. Zprvu foukal slabý vítr, ve kterém se odjely 2 rozjížďky ? první na 3 kola, druhá o kolo zkrácená. Navečer mírně přifouklo, a tak se odjely ještě další dvě rozjížďky. Účastníci si zajeli povečeřet do salaše na brynzové halušky a pak si znovu vychutnali závodní den natočený panem Brestovským.

V sobotu se po poledni odjely další tři vydařené rozjížďky, ve kterých si posádka Chalupník – Chalupníková již zajistila celkové prvenství. O druhé místo však bojovali Martin Knetig a Laďa Smutný až do konce.

Po pauze na pozdní oběd se v podvečer, kdy vítr ještě více zesílil, odjely poslední dvě rozjížďky (závod byl vypsaný na 9 rozjížděk) a tak bylo mistrovství odkroužené. Vítězstvím v poslední rozjížďce si zajistil celkové druhé místo Martin Knetig s Patrikem Vaculkou.

V sobotu večer byla opět projekce závodního dne a pak již tradiční diskotéka. V neděli už proběhlo jen vyhlášení výsledků a návrat. Bylo dobře, že už se nezávodilo, protože by posádky musely na vítr opět čekat až do odpoledne.

Závod to byl velmi vydařený a tak ti, co nejeli, můžou jen litovat. Slováci (pod vedením rodiny Brestovských) vážně uvažují o pořádání Mistrovství Evropy v roce 2005 a Mistrovství Světa v roce 2007, takže je ještě čas vše napravit.

Celkové pořadí:
1. Milo Chalupník, Katka Chalupníková
2. Martin Knetig, Patrik Vaculka
3. Laďa Smutný, Ilona Mayerbergová

Pořadí Slováků:
1. Miki Chalupník, Vašo Králík
2. Matěj Brestovský, Eva Kubovčíková
3. Paľo Růžička, Peter Čulman

Autor: Kateřina Chalupníková

Mistrovství světa ve třídě Vaurien, Stavoren, Nizozemsko 19. ? 26. 7. 2003 (ne Holandsko, ale Frísko)

Po 14-ti hodinách jízdy nás na břehu IJslemeeru v sousedství malebného městečka Stavoren přivítala nově vybudovaná marina Stavoren Buitenhaven (to znamená venkovní přístav).

Stanování bylo zajištěno na trávníku přímo v marině hned u lodí, tekže odpadlo nepříjemné dojíždění. Marina poskytovala slušný luxus, včetně teplé vody na umývání nádobí. Holanďané se opravdu velmi snažili po organizační stránce ? přesně bylo rozvrženo umístění Vaurienů, Splashů a Flashů tak, aby měla každá třída své zázemí.

Ve startovném 290 EUR na loď bylo kromě stanování i jídlo na sedm dní ? snídaně, svačiny a večeře, což byla novinka, kterou nakonec myslím všichni ocenili. K snídani a svačině dostal každý tři žemle, které sice moc k jídlu nebyly, ale jako objemové krmivo posloužily. Po týdnu všem už ale lezly krkem, takže si závodníci kupovali i své vlastní pečivo. Večeře byly oproti tomu velmi dobré, každý den byla jiná kuchyně (např. francouzská, holandská, japonská ?) a bylo toho hodně. Akorát v ceně nebylo pití ? jeden nápoj (2 dcl) byl za 1,50 EUR, což se nám zdálo hodně. Škoda, že Heineken nedodal kromě slunečníků i nějaké sponzorské pivo.

Stravování probíhalo ve velkém party stanu, kde se konalo i zahájení a vyhlášení. Ozvučení sice bylo dobré, ale když se do stanu natěsnalo více něž 500 lidí, bylo v něm trošku dusno.
Každý večer byla ve stanu diskotéka

a dva dny i živá hudba ? hráli opravdu dobře. Mládež se opravdu vyřádila.

Ale teď už k závodům:

V sobotu proběhlo měření ? u plachet se tak jako na mistrovství Evropy kontrolovaly pouze razítka od měřičů (což je podle mě rozumné) a kdo je neměl, mohl si nechat plachty proměřit (zda-li za peníze ? nevím). Dále se měřily trupy (zvrchu i dno) a tak některé laminátky pilně tmelily. Bohužel byla k dispozici i váha, takže jsme museli závodit s kladivem v lodi (ani půl kila se nedalo ukecat). Jinak měření v podstatě proběho bez problémů.

Jak foukalo? To je dobře vidět na našich dojezdech ? čím více, tím hůře jsme na tom byli. Každá lodní třída (Vaurien, Splash a Flash) měla svůj okruh, takže jsme se na vodě vůbec nepotkávali. Jezero IJslemeer je bývalé moře oddělené 30 km hrází od moře, ale je tak brovské, že břehy ani nebyly vidět. Takže jachting na něm byl opravdu odlišný od toho, co známe z domu a podobal se spíš tomu mořskému. Pozitivní ale je, že jezero je dnes již sladkovodní, a tak jsme po rozjížďce na sobě neměli slanou slupku.

V neděli proběhla cvičná rozjížďka, ale kvůli úplné flautě byla na první bojce zrušena ? kdo by to v Holandsku čekal, že? V pondělí foukalo málo, takže se z plánovaných tří rozjížděk odjely pouze dvě. Startovní čára byla ve všech rozjížďkách poměrně krátká, takže se lodě dost vytlačovaly a hodně lodí bývalo přes čáru. Poslední dva dny už jsme proto startovali od prvního startu na černou vlajku. V první rozjížďce jsme bohužel hned byli na černou vlajku přes čáru ? pěkný začátek. Ještě že jsme si spravili chuť 9. místem v druhé rozjížďce.

V úterý již foukal klasický holandský vítr 5 ? 6 bf (pořád nevím, kolik to je metrů, ale pořád jsme viseli). Rozhodčí se snažili dohnad skluz z pondělka, takže 4 rozjížďky byl pěkný záhul. Ve třetí rozjížďce jsme opět chytli ?black flag? (ve výsledkové listině je to chybně uvedeno), takže potom už jsme se na startech drželi zpátky. Osvědčilo se nám startovat někde pod španělama, ti po startu rychle odjeli a my jsme měli čistý vítr. Taky se nám osvědčily stoupačky na jedno réčko, hlavně se nemotat mezi loděma.

I přes starty z druhé řady, jsme na první bojce byli většinou mezi 20 ? 30, ale postupně jsme se propadali. Bohužel nejsme zvyklí na větší vlny, takže se na nich houpáme na stoupačku zepředu dozadu a na zaďák se strany na stranu. Ve středu ještě fouklo trochu méně a tak jsme se podívali i do první dvacítky, ale tím to haslo. V pátek a v sobotu přifouklo (4 ? 6 bf) a tak už jsme jen bojovali sami se sebou.

Ve středu jsme ještě na vodě měli zpestření v podobě ?nádherného? tornáda, které se k nám naštěstí nepřiblížilo. Pozorovali jsme ho na obzoru zrovna mezi rozjížďkama. Všichni stáhli plachty a navázali se v panice na čluny, ale rozhodčí zůstali naprosto v klidu a po té, co se tornádo rozplynulo nám pískli druhou rozjížďku. Asi jsou na podobné úkazy zvyklí, ale my jsme měli srdce v kalhotách a létajícím Vaurienům jsme se moc nesmáli.

Ve čtvrtek byl volný den a jako atrakce se konal team race Holandsko ? Frísko. Ten jsme ale neviděli, protože jsme jeli na výlet do nedalekého města Sneek podívat se na vodní bránu Waterpoort ? symbol firmy Gaastra.

Účast byla poměrně slušná ? 80. lodí. Triumfovaly tradičně španělé a holanďané. Pozitivní bylo omladění italského, belgického i německého týmu. Škoda neúčasti čechů, ale každý den není posvícení a jak říká prezident, možná se z toho ještě vyhrabem.

Příští rok se opravdu vážně počítá s mistrovstvím světa v Uruguay, takže si asi na nějakou dobou odpočinem.

Kateřina Chalupníková

Mistrovství Slovenska se zúčastnil stejný počet lodí jako mistrovství České republiky ? 21 (z toho 8 českých). Všechny tři dny bylo předpisové počasí ? nebe bez mráčku a střední vítr, který se vždy zvedl okolo poledne a vydržel až do večera, takže jsme si ráno posádky mohly přispat.

Start první rozjížďky byl naplánovaný v pátek v 11:30. Zprvu foukal slabý vítr, ve kterém se odjely 2 rozjížďky ? první na 3 kola, druhá o kolo zkrácená. Navečer mírně přifouklo, a tak se odjely ještě další dvě rozjížďky. Účastníci si zajeli povečeřet do salaše na brynzové halušky a pak si znovu vychutnali závodní den natočený panem Brestovským.

V sobotu se po poledni odjely další tři vydařené rozjížďky, ve kterých si posádka Chalupník – Chalupníková již zajistila celkové prvenství. O druhé místo však bojovali Martin Knetig a Laďa Smutný až do konce.

Po pauze na pozdní oběd se v podvečer, kdy vítr ještě více zesílil, odjely poslední dvě rozjížďky (závod byl vypsaný na 9 rozjížděk) a tak bylo mistrovství odkroužené. Vítězstvím v poslední rozjížďce si zajistil celkové druhé místo Martin Knetig s Patrikem Vaculkou.

V sobotu večer byla opět projekce závodního dne a pak již tradiční diskotéka. V neděli už proběhlo jen vyhlášení výsledků a návrat. Bylo dobře, že už se nezávodilo, protože by posádky musely na vítr opět čekat až do odpoledne.

Závod to byl velmi vydařený a tak ti, co nejeli, můžou jen litovat. Slováci (pod vedením rodiny Brestovských) vážně uvažují o pořádání Mistrovství Evropy v roce 2005 a Mistrovství Světa v roce 2007, takže je ještě čas vše napravit.

Celkové pořadí:
1. Milo Chalupník, Katka Chalupníková
2. Martin Knetig, Patrik Vaculka
3. Laďa Smutný, Ilona Mayerbergová

Pořadí Slováků:
1. Miki Chalupník, Vašo Králík
2. Matěj Brestovský, Eva Kubovčíková
3. Paľo Růžička, Peter Čulman

Po 14-ti hodinách jízdy nás na břehu IJslemeeru v sousedství malebného městečka Stavoren přivítala nově vybudovaná marina Stavoren Buitenhaven (to znamená venkovní přístav).

Stanování bylo zajištěno na trávníku přímo v marině hned u lodí, tekže odpadlo nepříjemné dojíždění. Marina poskytovala slušný luxus, včetně teplé vody na umývání nádobí. Holanďané se opravdu velmi snažili po organizační stránce ? přesně bylo rozvrženo umístění Vaurienů, Splashů a Flashů tak, aby měla každá třída své zázemí.

Ve startovném 290 EUR na loď bylo kromě stanování i jídlo na sedm dní ? snídaně, svačiny a večeře, což byla novinka, kterou nakonec myslím všichni ocenili. K snídani a svačině dostal každý tři žemle, které sice moc k jídlu nebyly, ale jako objemové krmivo posloužily. Po týdnu všem už ale lezly krkem, takže si závodníci kupovali i své vlastní pečivo. Večeře byly oproti tomu velmi dobré, každý den byla jiná kuchyně (např. francouzská, holandská, japonská ?) a bylo toho hodně. Akorát v ceně nebylo pití ? jeden nápoj (2 dcl) byl za 1,50 EUR, což se nám zdálo hodně. Škoda, že Heineken nedodal kromě slunečníků i nějaké sponzorské pivo.

Stravování probíhalo ve velkém party stanu, kde se konalo i zahájení a vyhlášení. Ozvučení sice bylo dobré, ale když se do stanu natěsnalo více něž 500 lidí, bylo v něm trošku dusno.
Každý večer byla ve stanu diskotéka a dva dny i živá hudba ? hráli opravdu dobře. Mládež se opravdu vyřádila.

Ale teď už k závodům:

V sobotu proběhlo měření ? u plachet se tak jako na mistrovství Evropy kontrolovaly pouze razítka od měřičů (což je podle mě rozumné) a kdo je neměl, mohl si nechat plachty proměřit (zda-li za peníze ? nevím). Dále se měřily trupy (zvrchu i dno) a tak některé laminátky pilně tmelily. Bohužel byla k dispozici i váha, takže jsme museli závodit s kladivem v lodi (ani půl kila se nedalo ukecat). Jinak měření v podstatě proběho bez problémů.

Jak foukalo? To je dobře vidět na našich dojezdech ? čím více, tím hůře jsme na tom byli. Každá lodní třída (Vaurien, Splash a Flash) měla svůj okruh, takže jsme se na vodě vůbec nepotkávali. Jezero IJslemeer je bývalé moře oddělené 30 km hrází od moře, ale je tak brovské, že břehy ani nebyly vidět. Takže jachting na něm byl opravdu odlišný od toho, co známe z domu a podobal se spíš tomu mořskému. Pozitivní ale je, že jezero je dnes již sladkovodní, a tak jsme po rozjížďce na sobě neměli slanou slupku.

V neděli proběhla cvičná rozjížďka, ale kvůli úplné flautě byla na první bojce zrušena ? kdo by to v Holandsku čekal, že? V pondělí foukalo málo, takže se z plánovaných tří rozjížděk odjely pouze dvě. Startovní čára byla ve všech rozjížďkách poměrně krátká, takže se lodě dost vytlačovaly a hodně lodí bývalo přes čáru. Poslední dva dny už jsme proto startovali od prvního startu na černou vlajku. V první rozjížďce jsme bohužel hned byli na černou vlajku přes čáru ? pěkný začátek. Ještě že jsme si spravili chuť 9. místem v druhé rozjížďce.

V úterý již foukal klasický holandský vítr 5 ? 6 bf (pořád nevím, kolik to je metrů, ale pořád jsme viseli). Rozhodčí se snažili dohnad skluz z pondělka, takže 4 rozjížďky byl pěkný záhul. Ve třetí rozjížďce jsme opět chytli ?black flag? (ve výsledkové listině je to chybně uvedeno), takže potom už jsme se na startech drželi zpátky. Osvědčilo se nám startovat někde pod španělama, ti po startu rychle odjeli a my jsme měli čistý vítr. Taky se nám osvědčily stoupačky na jedno réčko, hlavně se nemotat mezi loděma.

I přes starty z druhé řady, jsme na první bojce byli většinou mezi 20 ? 30, ale postupně jsme se propadali. Bohužel nejsme zvyklí na větší vlny, takže se na nich houpáme na stoupačku zepředu dozadu a na zaďák se strany na stranu. Ve středu ještě fouklo trochu méně a tak jsme se podívali i do první dvacítky, ale tím to haslo. V pátek a v sobotu přifouklo (4 ? 6 bf) a tak už jsme jen bojovali sami se sebou.

Ve středu jsme ještě na vodě měli zpestření v podobě ?nádherného? tornáda, které se k nám naštěstí nepřiblížilo. Pozorovali jsme ho na obzoru zrovna mezi rozjížďkama. Všichni stáhli plachty a navázali se v panice na čluny, ale rozhodčí zůstali naprosto v klidu a po té, co se tornádo rozplynulo nám pískli druhou rozjížďku. Asi jsou na podobné úkazy zvyklí, ale my jsme měli srdce v kalhotách a létajícím Vaurienům jsme se moc nesmáli.

Ve čtvrtek byl volný den a jako atrakce se konal team race Holandsko ? Frísko. Ten jsme ale neviděli, protože jsme jeli na výlet do nedalekého města Sneek podívat se na vodní bránu Waterpoort ? symbol firmy Gaastra.

Účast byla poměrně slušná ? 80. lodí. Triumfovaly tradičně španělé a holanďané. Pozitivní bylo omladění italského, belgického i německého týmu. Škoda neúčasti čechů, ale každý den není posvícení a jak říká prezident, možná se z toho ještě vyhrabem.

Příští rok se opravdu vážně počítá s mistrovstvím světa v Uruguay, takže si asi na nějakou dobou odpočinem.

Fotogalerie, (c) www.worlds2003.org

Opening ceremony

Start 21.7.

Rozjizdka 21.7.

Pralinka 23.7.

Beauty od Helci Pavlikove

Marina a tornado

Splash a tornado

Uruquay a Vaurien

Vitezove

Team sailing

Schůze se slibně konala v restauraci ve vedlajší marině, bouhužel ale zůstalo jen u vody. Nic podstatného se tam podle mě neřešilo. K zápisu z minulé schůze v Paříži nikdo neměl připomínky, seznam kontaktů předám.

Diskuze proběhla ohledně článku 14 stanov, kde je údajně napsáno, že se startovné na MS neplatí, ale že pořadatel může žádat příspěvek na ostatní aktivity. Diskuze byla vyprovokována poměrně vysokým startovným 290 EUR, které ale zahrnovalo i kempovné a jídlo. Nakonec všichni přítomní uznali, že tato cena je adekvátní a nebyl žádný problém. Akorát se odsouhlasilo, že se vypsání závodu mistrovství světa bude prezentovat 1 rok dopředu (ne jen půl roku jak je to teď), aby byl větší prostor k diskuzím o startovném apod.

Příští rok se opravdu bude mistrovství světa konat v termínu 3. ? 11. 4. 2004 v Uruguay. Aldo (náš známý Uruguayec) již rozdal ?pre notice race? a nějaké propagační materiály ? pro zajímavost předám.

Podstatné je, že již v Uruguay mají 12 fačendovek s elitkama a začínají na nich závodit. Nicméně na mistrovství světa se budou na ně snažit upíchnout jihoamerické jachtaře (Uruguay, Argentina a okolní státy), takže půjčení lodí pro nás nepřipadá v úvahu.

Uvažuje se proto o převozu lodí kontajnery z několika přístavů v Evropě ? dle zájmu. Předběžný odhad zúčastněných lodí (pouze čísla z jednotlivých zemí ? španělé, holanďané, němci ?) byl 24, tuším, že to bylo ale i s těma 12-ti uruguayskýma loděma.

Do Uruguaye vezli ty lodě v kontajneru pro 12 lodí z Livorna za 1 476 USD 1 cesta, takže jestli počítám dobře to vychází 246 USD tam i zpět na loď + 2x cesta do Livorna (nebo jiného přístavu). Ohledně letenky říkal něco Aldo o 500 EUR zpáteční, ale to se mi zdá nějak málo.
Startovné 100 EUR.

Konkrétní informace v podstatě neřekl, více bude vědět v září nebo spíše až koncem roku v Paříži.

Ohledně ?chamfers? jsem nějak nebyla v obraze, ale dohodlo se, že se pošle na ISAF návrh změny pravidel ? asi že bude na dně buď oblouk nebo hrana ? nevím ?!?!?

Další mistrovství světa:

2004 Uruguay
2005 Španělsko (španělé na schůzi nebyli, takže to není potvrzeno)
2006 Francie (také není potvrzeno ? pokud nebude zájem, tak Itálie)
2007 Itálie (pokud bude Francie 2006)

Další mistrovství Evropy:

Zájemce není na příští rok ani na další roky ?

Italové navrhují 18. ? 25. 7. 2004 v Itálii (Vada ? nevím, kde to je), že to klidně zorganizují spolu s match race na modifikovaných lodích ? to je návrh k jednání. Možná prý mají zájem i španělé, ale nebyli na schůzi, tak se to musí zjistit.

Příští schůze: Paříž

Vsechny, kdo mne znají zdravím. Po několika letech chci obnovit mojí
lodičku pro vnučku. Prosím o sdělení, kde mohu koupit kování na
Vauriena.

Díky.

ing Stanislav Růzička,
bývalý náruzivý propagátor Vauriena
Česká Skalice

Koupím starší plachty na Vauriena, tak 2 sezóny jeté.

Děkuji,
Vilém Švec

mob: 608979641
tel.: 547 422 240
fax.: 547 243 603
e-mail: svec@steripak.cz

Ahoj vsichni.

Kazdy spravny namornik najde v priloze
zajimavovu informaci.

(Pro letce a zbytek sveta: podivejte se take!)

Hezky den preje,
Roman Verba

PS: S pripadnymi dotazy se muzete obracet i
na mne a to mailem (roman.verba@post.cz) nebo telefonicky 608 811 679.

Prilohy:
Informacni letak
Prihlaska