Minulý víkend se na Máchově jezeře na loděnici Staré splavy konal v pořadí již třetí závod letošní série českého poháru Vaurienů. Kromě nás jely ještě Piráti a Cadety.
Účast byla na naše poměry hojná, sešlo se zde 9 lodí z různých koutů republiky. Po několika letech se dokonce se svým „dračím“ vorckem objevil i Vláďa Ptašník s dcerou Anežkou. Bohužel místní jachtaři jsou zarytí pirátníci, takže z nich naše řady neposílil nikdo.
Závody probíhaly spíše ve znamení slabého či žádného větru. V sobotu jsme se většinu dne povalovali na břehu a pozorovali, jak se v klidné hladině jezera zrcadlí nebe. Na vodu jsme se dostali až kolem čtvrté hodiny, kdy komise prostě rozhodla, že to půjdeme aspoň zkusit. Odkroužili jsme ve velmi slabém větru a pomalém tempu jednu tříkolovou rozjížďku. Od pokusu o druhou naštěstí komise včas upustila – už takhle jsme se na břeh vraceli na dřevěný pohon.
Sobotní večer byl ve znamení tradiční zábavy – pivo a gril. Bečičku pěnivého moku dal do placu Laďa Smutný a po elegantním vyřešení technické otázky jak dostat pivo z bečky bez pípy (naši pánové jsou skrytí talenti) všem přišla k duhu. Grilu se jako tradičně ujal vrchní grilmajstr Fredy.
Neděle nás uvítala pošmourný, chladným a deštivým ránem, opět bez větru. Lehce nervózní komise i přesto vyhlásila, že v 10 se jde na vodu stůj co stůj a na nikoho se nečeká. Nicméně jediný, kdo byl v 10 skutečně na vodě, byla právě jen ta komise. Na břehu bylo mrtvo, závodníci byli zalezlí v suchu a pouze kdesi v rohu areálu svítila jedna vytažená kadetí plachta (holt děcka musí poslouchat). Nastal souboj nervů – my jsme pozorovali loď komise v dáli na jezeře, pěkně ze sucha a tepla zastřešené verandy staré klubovny, zatímco komise zase pozorovala z vody naše lodě na břehu, pečlivě zapersenikované.
Asi po půl hodině přijel z vody člun a tím, že buď půjdeme ihned na vodu, protože vzadu na jezeře fouká, nebo to komise balí. Nedivím se jejich rozhořčení, příjemné jim to určitě nebylo, ale ani nám se nebylo co divit – pršelo, na nebi byl těžký příkrov z mraků, hladina jezera kolem jachťáku byla jako sklo a nic nenasvědčovalo, že jinde to bude lepší. Nakonec se pár pirátníků přece jen váhavě vydalo na vodu, s nimi rodiče nebo trenéři vyhnali i kadety. Vaurieni se rozdělili na dva tábory – část posádek se s reptáním vydala také vstříc svému mokrému osudu, zbytek zaujal strategické pozice u oken klubovny, aby jejich šílené počínání mohli komentovat. Když však viděli, že se lodě na druhém konci jezera skutečně pohybují, vyměkli a vyjeli na vodu taky. Oproti sobotě však v oslabení – Vláďa musel závod vzdát, neb jeho kosatnici Anežce se ozvalo zranění ruky a skončila s rukou v sádře.
Opozdilci však start první rozjížďky nestihli – ti šťastnější projeli čáru asi 4 minuty po startu, Fredy start nestihl vůbec a rozhodl se tímto nedělní rozjížďky vzdát a aspoň tak zůstal suchý. V neděli se tak odjely ve slabém větru dvě upršené navlhlé tříkolové rozjížďky, což nám na zachování pohárového koeficientu stačilo. Aspoň že na balení lodí přestalo pršet a místy se ukázalo i sluníčko, takže zmoklé plachty stačily okapat. K výsledkům by se dalo říci jen to, že si „brňáci“ přijeli na Mácháč pro trofeje :o)
1. místo – Laďa Smutný a Natálka Smutná (YC Brno)
2. místo – Tomáš Karas (YC Brno) a Lenka Prokopová (JO ČKD Blansko)
3. místo – Pavel a Matěj Konopíkovi (YC Brno)
Lenka Prokopová