O víkendu 25.-26.8. 2007 se na Vranovské přehradě na YC Znojmo, pod taktovkou jeho předsedy Romana Bradáče, uskutečnil další vauriení závod – Dálková plavba, koeficient 3. vypsán byl pro 3 lodní třídy – Vaurieny, Stary a kajutovky. Vorcků se na startovní listinu nakonec zapsalo celkem sedm; kromě posádky Pavel a Matěj Konopíci z YC Brno a mojí prastaré Fortuny z Jedovnic (ČKD Blansko) všechno místní posádky. Kajutovek bylo šest. Stary nevyjely, protože pro nízký stav hladiny se nemohly na vodu dostat.
Cesta byla suchá a pro mě poněkud dobrodružná. Napřed zacpané Brno (průjezd povětšinou na rychlostní stupeň 1 trval cca hodinu) a pak orientační cvičení. Měla jsem sice od Karlose plánek cesty, jak na přehradu a vyhnout se přitom šikovně Znojmu, žel plánek nepočítal s tím, že cestou do Znojma jsou dvě vesnice shodného jména – Suchohrdly, a do obou se odbočuje před benzínkou doprava. Když jsem se po příjezdu se svým blouděním pochlubila, bylo mi řečeno, že i jiné posádky na jaře udělaly shodnou chybu, že v tom nejsem sama.
V sobotu ráno byla vodní hladina klidná jako velké zrcadlo a to kolem ani nerostou topoly (aspon jsem si žádného nevšimla), takže tak moc nevadilo, že tři posádky měly jednoho člena u baru na jachťáku a druhého na záchranné výpravě někde u Lesné pro auto s botičkou a jeho řidiče. Ani později se vítr neobjevil, zato se konečně objevil záchranný tým z Lesné a můj vypůjčený kormidelník, který nám líné dopoledne zpestřil historkami z policejních zápisků. První sobotní dopolední rozjížďka plánovaná jako prodloužená do Chvaletické zátoky (odtud Dálková plavba) se tak pro nepřízeň větru odložila na přístí rok.
Po obědě – zde by bylo na místě pochválit skvěle zásobenou kuchyni paní Jarky (řízek, guláš, sekaná), se vítr konečně přišel podívat, čo-že-to (fakt nevím, jestli se to píše dohromady nebo zvlášť) tam děláme s těma plachetnicema, a kolem jedné hodiny se šlo konečně na vodu. Pavel tvrdí, že foukalo tak 2, v poryvech 4 m/s. Odjely se dvě zkrácené rozjížďky (2 klasické trojúhelníky-na karousely si na Vranclu moc nepotrpí) a po pauze na pivo ještě jedna. Zde je nutné podotknout, že vlajka zkrácení se na prámu objevovala a zase mizela poněkud chaoticky, takže ne vždy bylo všem jasné, kolik kol se to vlastně jede. Takže jsme nakonec přešli na jistící taktiku po druhém kole cvičně projet cílem (beztak to bylo po cestě) a oni buď písknou nebo ne – v poslední nedělní rozjíždce se naší posádce tato taktika hrubě vyplatila.
Sobotní večírek probíhal relativně poklidně, asi jako taková před-příprava na divočinu příští týden. Jak je na Vranově zvykem, místní se rozjeli na noc do svých chatiček a jiných příbytků, tak jachťák osaměl.
V neděli to ráno vypadalo taky beznadějně, ale vítr nakonec přišel, dle větroměru Pavla 3, v poryvech až 6 m/s. Zvládli jsme dvě opět zkrácené rozjížďky. Některé posádky v jiném složení než v sobotu, protože vinou vyšších mocností museli v sobotu večer dva jachtaři odjet a jeden naopak přijel, ale nakonec jsme nějak poskládali lidi do všech sedmi vorcků (komise z těchto čachrů s posádkami nebyla zrovna nadšená). Osobně si na výměnu posádky nemohu stěžovat, protože ke třem 7 ze soboty mi přibyla 4 a 1 z neděle. V poslední nedělní rozjížďce jsme za sebou zvládli dvě kola držet i Pavla Konopíka s lehoučkým Matesem (jeho 30 a mých 60 kilo je přece jen rozdíl), což je pro moji stařičkou bárku nevídané vítězství. Ve třetím kole nás sice předjel (holt mu to u bílé dobře fouklo), ale díky opětovnému zkrácení tratě (o kterém jsme tak úplně něvěděli) a naší jistící taktice projet cílem po každém kole, nám jednička zůstala. Po dojetí na břeh se někteří trochu divili, proč jsme se tam honili další kolo, když to bylo zkrácený, ale co už.
Sponzorem závodu byl Cukrovar Hrušovany nad Jevišovkou, takže vítěžové si odnesli veliké balíky cukru jako hlavní ceny a poražení dostali krabičku cukrových kostech jako ceny útěchy. Závod se myslím pěkně vydařil, ohlášené ochlazení nepřišlo, vítr si nakonec taky dal říct. A teď nezbývá než se těšit na příští víkend na zlatý hřeb místní jachtařské sezóny – Gagan regatu.
Výsledky:
1. Konopík Pavel – Konopík Matěj ( YC Brno)
2. Hadroušek Antonín – Priegelhof Karel (YC Znojmo)
3. Vítek Miroslav – Vacula Jan (YC Znojmo)